LIBEREC, MOJE ADRESA

Když jsme vymýšleli téma pro další společný projekt a výstavní soubor, logicky nás napadlo fotografování našeho města, Liberce. Sami jsme se postavili před problém proč a jak. Proč je celkem snadné si zodpovědět, protože tam žijeme. Horší byla otázka jak, neboť už na první pohled to je téma nabízející téměř nekonečné možnosti.

Nechtěli jsme do svých fotografií zahrnout obecně známá místa a stavby, pokládali jsme to za zjednodušující. Chtěli jsme zachytit místa méně známá, navštěvovaná většinou místními lidmi a části města, kudy se každý z nás pohybuje pravidelně i místa, jež lákají svojí autenticitou. Do úhlu zájmu se tak dostalo mimo jiné samozřejmě centrum města, kterému se nešlo vyhnout a okolí bydliště jednotlivých účastníků projektu.

Bohužel, nebo možná bohudík se pro výsledný výstavní soubor staly limitující dvě okolnosti. Za prvé to bylo časově omezené období, zhruba jeden rok, či spíše deset měsíců, které jsme měli na fotografování. Za druhé malý počet fotografujících. Do života některých z nás zasáhly objektivní podmínky, které značně omezily nebo dokonce zamezily projektu se zúčastnit.

Na výsledku se to projevilo v menší pestrosti výběru fotografovaných lokalit, osobitosti ztvárnění a počtu fotografií. V období blížící se výstavy houstla aktivita fotografů a četnost setkávání se nad fotografiemi. Po počáteční nejistotě o kvalitě souboru pomalu přicházelo určité zklidnění a nabyli jsme jistotu, že se podaří sestavit slušnou kolekci fotografií, která bude odpovídat záměru.

Výstavní soubor je tak sestaven z prací pěti fotografů. Každý z nás se snažil podat vlastní svědectví o místě, kde žije, bez zbytečné glorioly a šokujících obrazových a technických efektů, jak jsou často vidět na sociálních sítích a jinde na internetu.

Je pravda, že baletky v kostýmech v ulicích Liberce jen tak nepotkáte. Pózují ale na místech, která jsou Liberečanům a snad i návštěvníkům města známá, kudy většinou zatížení denními starostmi procházejí automaticky a nevěnují jim pozornost. Na fotografiích ostatních autorů pulzuje každodenní život, který vnímáme tu více, tu méně, nebo míjíme věci, na které se fotografující člověk dokáže podívat jiným úhlem pohledu.

Nevím, k čemu tyhle fotografie jsou, popřípadě by mohly být. Tuhle otázku si kladu pokaždé, když dokončím/e nějaké fotografické dílo. Nejsem si jistý, zda mají nějakou dokumentární, sociologickou či výtvarnou hodnotu. Pro takový účel byly vytvořeny za velmi krátkou dobu, kdy ani jeden celý rok nestačí. Tak doufáme, že poslouží k obohacení vnímavého návštěvníka této expozice. Publicita to je snad dostatečná, možná fotografie najdou své diváky i na internetových stránkách fotoklubu.

Petr Šimr, fotoklub OBSCURA Liberec

 

 Liberec, moje adresa – fotografie Petr Šimr

 

 

 

 

 

 

 

Kategorie: Výstavy Štítky:

Liberec, moje adresa – fotografie Petr Štosek

Kategorie: Fotografie, Výstavy Štítky:

Liberec, moje adresa – fotografie Eva Vícová

Kategorie: Fotografie Štítky:

Liberec, moje adresa – fotografie Jiří Fejfar

 

Kategorie: Nezařazeno Štítky:

Pozvánka na výstavu

Kategorie: Výstavy Štítky:

Liberec, moje adresa

Tak zní název výstavy fotografií našeho spolku, která bude zahájena v úterý 3.listopadu 2015 a potrvá do 5.ledna 2016. Výstavní soubor navazuje na tradici fotoklubu ve fotografování společných témat. Poslední bylo téma portrétu, výstava proběhla v roce 2013 ve vestibulu Krajského úřadu v Liberci. Po fotografování náměstí Míru v Jablonci nad Nisou, jsme se rozhodli fotografovat v našem rodném městě, v Liberci. Příprava výstavy je v plném proudu, téměř všichni jsme zaneprázdnění výběrem fotografií a jejich přípravou do tisku. Dá se podotknout, že také téměř všichni v průběhu roku měnili svoje původní plány a hledali další motivy a témata. Ještě štěstí, že máme mezi sebou našeho výborného tiskaře Petra Štoska, který se postará o kvalitu výsledných fotografií.

Kategorie: Nezařazeno Štítky:

Výstava FEMINA

FeminaOd 21.února je v běhu výstava fotografií Petra Štoska FEMINA ve výstavní síni Malého divadla v Liberci ve Zhořelecké ulici.

Kategorie: Nezařazeno Štítky:

Výstava Portrét

PORTRÉTV pondělí 4.března 2013 bude v 16,00 hodin zahájena výstava fotografií Fotoklubu OBSCURA Liberec ve vestibulu Krajského úřadu Liberec.

Kategorie: Nezařazeno Štítky:

Svaté schody – Česká Lípa

Vlastivědné muzeum a Galerie v České Lípě nám poskytlo jednu ze svých výstavních prostor, Svaté schody. Schody se nacházejí v klášterní části muzea a jsou trojí. Střední, hlavní schodiště je zapovězeno všemu světskému a “hlídá” jej ukřižovaný Ježíš. Dvě boční schodiště už slouží všelijakým umělcům k jejich exhibicím.

Tak se na jejích stěnách 11.července objevily i fotografie našeho spolku.  Levé schodiště zdobí fotografie Pavla Gebharta, Petra Nálevky, Jiřího Fejfara a Petra Urbánka, ze společné fotodílny u Bouřlivého rybníka pod Tlustcem u vesnice Postřelná u Jablonného v Podještědí. Pravé schody obsadily fotografie Petra Štoska, Petra Nálevky, Jiřího Fejfara a Petra Šimra, z opět společného tématu Mírové náměstí v Jablonci nad Nisou. Čtěte dále…

Kategorie: Výstavy Štítky: ,

Fotografická smršť v Liberci

Tři výstavy v této době probíhají v našem městě. Je to takový menší festival fotografie, který se nejspíš už nikdy neuskuteční. Je to samozřejmě shoda náhod, že se sešly výstavy fotografií mapující historii fotografie v Liberci, tedy její z hlediska historie malou výseč, a dvě výstavy představující systematickou práci fotografa na tématech.

 

Naprosto ojedinělou výstavu fotografií členů Studia výtvarné fotografie v Severočeském muzeu v Liberci připravila po několikaleté úporné, detektivní práci fotografka Jana Hunterová. Dala dohromady práce všech dvaceti pěti fotografů, kteří Studiem prošli v letech 1962 až 1969. Je třeba podotknout, že řada z nich už nežije. Na vernisáž přišli Jiří Bartoš z Hejnic, který dodnes fotografuje nejen svoje životní téma, Jizerské hory. Jeho krédo: když svítí slunce, najdeš mne doma, platí i dnes. Jiří Plátek, dnes penzionovaný knihvazač, ten využíval svoje abstraktní fotografie na vazbách knih. Ladislav Postupa, dodnes také tvoří i když jeho tvorba se od fotografie jako takové významně odklonila ke grafice. Petr Riedl se patrně výtvarné fotografie vzdal už před mnoha lety, to ale nemění jeho podíl na kvalitě Studia jako celku. Totéž platí i o Karlu Škopkovi, který žije v Turnově, ale o jeho současných fotografických aktivitách na vernisáži nepadla zmínka.

 

Desítky nádherných fotografií zaznamenávajících chápání fotografické tvorby v určité době, společenských a technických podmínkách, kdy tomuto médiu bylo teprve něco málo přes sto let. Kdy hrstka nadšenců, fotografů amatérů dokázala vyvolat tvůrčí atmosféru a následně fotografovat na velmi vysoké úrovni. Výstava v muzeu je do 10.června 2012.

 

Vzato z pohledu časové posloupnosti, druhá významná výstava běží v prostorách Oblastní galerie Liberec. Kolekce portrétů daleko přesahuje hranice našeho regionu nejen kvalitou fotografií, ale také osobnostmi na nich zachycených. Fotograf Jiří Jiroutek na souboru pracuje několik let a nepovažuje jej za ukončený. Výstava v galerii má ještě jeden zajímavý rozměr, je to totiž druhá výstava fotografií v tomto domě. Zřejmě to je čerstvý vítr, který pod vedením nového ředitele pročechrá zdejší zatuchlou atmosféru.

 

Jiroutkovy fotogragfie mají ducha tradičně pojímaného portrétu a přesto nepůsobí archaicky. Autor pracoval v prostředí, které je protrétovaným důvěrně známé a docílil tak jisté uvolněnosti ve výrazu v tvářích. Mimice výborně přihrávají ruce, které jsou u portrétovaných velmi důležité, jak jinak, vždyť ty ruce přenášejí myšlenku do výsledného tvaru, ať to je socha, obraz, grafika, fotografie či text. Před návštěvníky tak defilují velmi známí i méně známí umělci, s jejichž výrazy ve tvářích si lze v duchu pohrávat, a přemýšlet nad opravdivosti jejich emocí. Některé osobnosti jsou širokému publiku známy z médií a tak se tady nabízí možnost srovnání s vlastní zkušeností s portrétovaným. Osobně považuji za velmi výstižný a působivý portrét výtvarnice Adrieny Šimotové, se kterou jsem měl příležitost před mnoha lety, se osobně setkat.

 

Výstava v Oblastní galerii potrvá do 10.června. Komentované prohlídky za účasti tvůrce fotografií budou 10. a 31.května pokaždé od 17.00 hodin.Je to jedinečná příležitost poslechnout si autora fotografií jak rozjímá nad svým dílem.

 

Další výstavu nabízí Galerie U Rytíře. Kladenský dokumentarista, kurátor a galerista Jiří Hanke vystavuje průřez svojí tvorbou. Je čerstvým nositelem Osobnosti české fotografie za rok 2011 za dlouhodobý přínos fotografii. V Liberci vystavuje poprvé.

 

Jak  se tak divák proplétá chodbami a zákoutími galerie, mění se mu před očima témata, jimiž se Hanke zaobírá celou svojí fotografickou kariérou. Jiřího Hanke proslavil, málo platné, jeho nedostižně geniální soubor fotografií Pohledy z okna. Časosběrné téma zaměřené na život a pohyb pod okny jeho bytu je kronikou doby se vší ironií, laskavostí, dokumentárností, legrací i dramatem. Tahle jeho série byla v roce 2003 násilně ukončena, když byl nucený se z bytu odstěhovat. Druhé jeho téma, Lidé z Podprůhonu vypráví o dnes již téměř zaniklé části Kladna, kde žili vesměs dělníci z hutí a horníci. Velmi známé je Hankeho téma  Dvojice, kde srovnává generační členy jedné rodiny. Velký, počtem a obsahem je soubor fotografií zachycující atmosféru normalizace. Na výstavě uvidí divák ještě několik dalších zajímavých témat, především ta, zachycená panoramatickým fotopřístrojem. Každé téma by si zasloužilo větší prostor. V tom případě by se nedostalo na jiná, galerie nejde nafouknout, je ale na rozhodnutí autora, co a jak chce publiku nabídnout. Tentokrát došlo na „očesané“ soubory, zato jich je v galerii U Rytíře opravdu hodně. Jiří Hanke je také pilný vydavatel svých knih a ty lze stále v knihkupectvích najít, koupit a ukojit tak svou touhu kompletních souborech tohoto významného českého fotografa.

 

Ke všem třem výstavám vydaly galerie obsažné katalogy. Musím se ale přiznat, že nejvíce mne oslovil nádherný, graficky velmi zdařilý katalog výstavy Studia výtvarní fotografie v Severočeském muzeu. Má jen jednu vadu, obsahuje pouze jedinou fotografii od každého z vystavujících. I tak jsem za něj rád tu stokorunu zaplatil.